V naší rodině (bylo) a je nás hodně narozeno v červnu. Proto jsem těm, kteří mají rádi patchwork, ušila nějaké osobní dárečky, aby věděli, že na ně myslím a mám je ráda. Znovu jsem se vrátila k ušití podsedáku a polštářku pro mé milované, které vám zde ukážu. A už mám chuť do dalšího tvoření 🙂
Milé patchworkářky, taky trpíte syndromem „diagnóza látky“? Jakmile vstoupím do prodejen bytového textilu, galanterie, prodejen pomůcek a látek na patchwork, okamžitě mě posedne chuť nakoupit všechno, na co mé oči se zálibou spočinou. Barvy a vzory, ve kterých už často vidím hotové výrobky, nebo se mi „jen“ líbí, ale musím je mít!!! A tak přijdu domů, látky ihned namočím do horké vody, aby se vysrážely, pak je stabilizuji pomocí octové vody, dám ven usušit a vyžehlím – tohle je snad jediné žehlení, které mě baví :-). No a hezky je uložím mezi ostatní poklady, kde čekají, až se pustím do šití výrobku, na který jsem látky koupila.
A právě teď se chystám z nově nakoupených látek ušít mé milé tetě k jejím devadesátinám polštářek, který bude malým doplňkem k dalším dárkům. A už se na to moc těším, jenom ještě to žehlení, ale v tomhle vedru asi počkám až na večer.
Držte mi palce!
Konečně se příroda probudila, stromy začínají kvést, tráva bují, mláďata se rodí a přicházejí Velikonoční svátky. Patchworkářky se už předem daly do díla, aby vytvořily pro sebe, známé a zákazníky krásné věnce na dveře, prostírky do bytu a další výrobky, aby domovy vyzdobily, a svátky tak uctily.
Přeji Vám všem, nejen milovníkům patchworku, krásné prožití těchto svátků, a ať celý rok, až do těch příštích, Vás provází jen pohoda, láska, klid a mír.
Babičky hodně a rády šijí výrobky pro své vnoučky. Moje vnučky jsou už ale velké, takže roztomilé drobnůstky i větší výrobky je už nezajímají. Jsou ve věku, kdy jejich peněženky zdobí fotky One Direction, Violetta a další idoly. Jejich tašky jsou už většinou stejné jako pro velké holky, ale unosily by je i maminky. Polštářky jsou už také „dospělácké“.
Mám ale bezvadnou kamarádku, která má měsíční holčičku Aničku, a pro její malou jsem ušila dětskou deku. Motivy na jednotlivých čtvercích bude moci časem pojmenovávat, takže dárek může sloužit i jako „výuková“ deka. Pro její starší sestřičku Lucinku mám zase polštářek, aby také něco dostala.
No a když už jsem byla u šití polštářků, udělala jsem ještě dva s motivy pejsků pro vnoučata mé sestry, Aničku a Patrika. Doufám, že se jim budou líbit. Pokud se líbí i vám, budu ráda, když mi napíšete vzkaz na mé stránky. Ať vám to dobře šije! 🙂
