byl rok, kdy se mi podařilo posunout se v dovednostech z pozice úplného začátečníka. Nadšení z výrobků, které jsou vždy jedinečné, neopakované, bylo pořád větší. Už se mi lépe kombinovaly barvy, „viděla“ jsem už v mysli budoucí pouzdro, etui, polštářek… Pro vnučky jsem ušila taštičky, další malé tašky na malou procházku, kam jsem potřebovala dát jen klíče, peněženku, případně deštník. Tyto tašky měly úspěch u teenagerů :-).
Mé začátky byly plné nadšení a chuti do práce. Naše lektorka v kurzu dokázala vše dobře vysvětlit, takže to, co se mi zdálo nejprve naprosto neproveditelné, se díky jejím radám, případně zásahům, postupem času měnilo na hezké věci. Líbily se všem, kdo se na ně dívali, což mě ještě více utvrdilo v tom, že tento koníček je opravdu pro mne.
